Ondřej Vazač o Škola Kola
Je nejenom písecký biker, ale zároveň i lektor projektu Škola Kola. V Písku je skatepark na soukromém pozemku, za který se platí nemalý mesíční nájem. Na nájem se skladají členové skateboardvklubu a dalším hnacím faktorem je Škola Kola bez které by se měsíční nájemné neutahlo.
Ondřej také vyzpovídá v rozhovoru Martina "Hrábě"
Více o Škola Kola a rozhovor s Martinem Hrabákem v článku...
Ondřej Vazač:
Za naše ježdění a snahu něco vytvořit platíme slušné měsíční jmění a tak bych se rád pochlubil tím, že naše město po několika zasedání městského zastupitelstva, vyslyšelo naše velké volání o pomoc. V měsíci březnu jsme podali žádost na podporu našeho parku, abychom dokázali uplatit nájemné, které se vyšplhalo k 50 tisícům za rok. Zaútočili jsme na fond města určený pro podporu aktivit mládeže z veřejných hracích automatů, kde byla nasbíraná slušná částka městem. Sepsal jsem a podal žádost, ve které jsem se vysvětlil naší tísnivou situaci a s jediným východiskem, dostat ty peníze pro děti (které má město místo feťáků rádo) a udržet tu pro ně v našem městě tenhle sport s výukou ŠkolaKola jako řádného kroužku pro mladé. Povedlo se a my tak můžeme v našem rozvoji další rok pokračovat!
Hned jak slehl sníh a teploty začaly být okolo 10 stupňů Celsia, přemístili jsme se se Školkou ven a začali jezdit a tvořit v parku. Kluci si udrželi přes zimu dobrou kondici a tak pro ně nebyl problém s dvouhodinovými tréninky, které jsme s Kubou od poloviny března začali. Sestavili jsme si pro kluky plán a tak každý dvouhodinový trénink máme rozdělený na části.
Začínáme dvaceti minutovou rozcvičkou, kde kluci uplatnili naučený strečink z haly. Po něm následují dva tréninkové programy po půl hodinách, které jsou flexibilní pro každý trénink je něco jiného a navíc jsou kluci rozděleni do skupin A, B, C podle zkušeností, abychom se tak mohli věnovat každému individuálně a on se posouval co nejrychleji a pak přeskakují například ze skupiny C do skupiny B a pod.. Zbytek tréninku věnujeme vždycky nějaký soutěži (třeba bunny hop contest, manual, game of bike a například i sprinty do vrchu, který kluky naučí co nejrychleji zrychlit, když to budou potřebovat). Kluci si tak poměřujou síly mezi sebou a mají tak své vlastní závody každej trénink. Kluci ví, že každej závod posouvá jezdce o velkej kus dál.
Na jednom takovym tréninkovym contestu vyhrál nadanej Martin Hrabák a tak jsem mu položil pár otázek za odměnu:
Ták Martine "Hrábě" řekni nejdřív něco o sobě, jak dlouho jezdíš, kolik Ti vůbec je, co studuješ?
Jsem Martin Hrabak, pocházím z Písku a je mi 12 let. Jezdím na kole rok a půl a musím chodit do místní základní školy Eduarda Beneše.
Jsi jeden ze žáčků ŠkolaKola, jaký je to být jedním z nich a jak jsi se dozvěděl o Škola Kola?
Škola Kola je především výborná parta kluků, kteří mají rádi sport BMX. Učíme se od zkušenějšího a pak navzájem si zkoušíme triky. Být jeden z nich je super. Dozvěděl jsem se o tom to sportu z letáčku, kde byl kulturní a sportovní přehled v Písku a právě ŠkolaKola.
Co Ti ŠkolaKola přinesla? Co Ti na ní naopak nevyhovuje a chtěl bys změnit? Máš dobrý trenéry?!
ŠkolaKola mi přinesla mnoho skvělých kamarádů, nebát se velkých skoků a překonávat se a zlepšovat za podpory ostatních. Někdy by mohl na trénink přijet třeba Ondra Šléz nebo Michal Beran, to bych na tréninku bral. Na trenérech se mi líbí, že každej ovládá něco jiného takže my budeme ovládat všechno.
Na závěr bys mohl napsat nějaký vzkaz, někoho pozdravit a říct čtenářům cokoliv…
Chtěl bych pozdravit všechny kluky ze Škola Kola. A vzkaz všem, komu se líbí ježdění na kole, ať se toho nebojí a zkusí si to s náma, je to ten nejlepší sport, poznáš mnoho kamarádů a holky na to letej. :-D Čááu
Stejně jako náš žáček Hrábě i ostatní kluci se učí další užitečný věci a to je starat se a tvořit v parku něco nového. Z vybraných peněžních příspěvků jsme náš areál rozšířili o dva dirty, na kterejch tyhle třináctky lítaj, učí se ovládat kolo ve vzduchu a také se i o skoky starat a tvarovat je. Ve Skateparku jsme taky nezaháleli a postavili jsme rádiusovej funbox a zbylé překážky, který nejsou tak těžký jsme začali různě posouvat po parku a vymýšlet nejlepší variantu.
Ale kromě toho, že se rozrůstáme jak jen to jde, tak se i potýkáme s problémama, který asi dost z Vás zná a my v Jitexáckym parku taky. Zdemolovanej plot, kterej nám dokonce v jednom měsíci spadl třikrát. Někomu asi udělalo velikou radost, když si u nás mohl zachlastat, zahulit, demolovat a ještě tam zaznačkovat sprejem na památku. Jak my řekla policie, s tím nic nenaděláte. A tak my nezbývá nic jiného než si napočítat do deseti a doufat v to, že až si půjdu zajezdit, nebudu muset znova stavět plot a uklízet lahváče s filtrama.
Pohled na celý písecký park vedle Jitexu
Tohle by bylo ode mne prozatím všechno a na závěr Vás chci jen všechny podpořit, aby jste se tlačili furt dál a my se tak s klukama mohli třeba podívat i k Váma do nového a dobře si zajezdit!